Nedávno jsme byli na dokumentu svobodný vězeň. Týkalo se to prevence proti návykovým látkám. Dokument byl plný zajímavých příběhů slavných lidí jako byli třeba: Kurt Cobain, Petr Muk, Eric Clapton. Pavel Novák ml. (pán, který byl také závislý) nám zazpíval nekteré jejich známé písničky. A pškně nám to vysvětlil. Je dobře, že nám to vysvětloval právě člověk, který se potýkal s problémem zvaný-závislost. Člověk, který je závislý je závislý na vždy-závislost je nevyléčitelná nemoc. Nikdy nad ní nemůžete vyhrát. Můžete nanejvíš ,,remizovat,, když abstinujete. Je lepší ani nezkoušet užívat návykové látky. Lidé se sice při požití odreagují, ale poté to má své následky. Umělci užívají návykové látky, protože díky nim mají rozvázanou mysl a pomáhá jim to skládat písně. Ale také si to bere svou daň, a někdy dokonce tu nejvyšší-ŽIVOT. Zkuste si vyjmenovat 10 umělců, kteří užívali návykové látky, neabstinovali a zemřeli-zemřeli dříve, než to bylo potřeba. Nejvíce na mě ale zapůsobil příběh Erica Claptona. Neumím to popsat tak dobře, a tak sem dám přesně to, co řekl sám Clapton (zdroj:AHA)

Eric Clapton: Takhle umíral můj malý syn...

Erik Clapton se stále nemůže s tragédií vyrovnat.

NEW YORK – Je to jedna z nejkrásnějších písniček, kterou kdy americký zpěvák, kytarista a skladatel Eric Clapton (62) napsal. Je to ale i ta nejsmutnější – Tears in Heaven (1992; Slzy v nebi) Když tato slova psal, myslel na svého syna Conora (†4), který zemřel v roce 1991. Až teď Eric Clapton našel sílu, aby vyprávěl ten tragický příběh…

Conor Clapton vypadl 20. března 1991 z okna v 53. patře newyorského věžáku. Ericův malý syn žil tehdy u své matky, bývalé Claptonovy manželky Lori. Ten den si ho měl Eric Clapton vyzvednout, že spolu půjdou do zoo… „Kolem 11. hodiny dopoledne ale najednou zazvonil telefon. Na druhém konci jsem slyšel Lori, brečela jako smyslů zbavená, že Conor je mrtvý. Řekl jsem jen: Hned přijedu. Když jsem se přiblížil k bloku, kde bydleli, spatřil jsem ulici plnou policistů a sanitku. Nezvládl jsem to, otočil jsem se a utekl pryč. Nenašel jsem odvahu tam jít. Chodil jsem kolem a dvě hodiny se přemlouval.“

Nakonec se Eric Clapton překonal. Vyjel do 53. patra. A policisté a lékař mu řekli, co se přesně stalo. Obývák měl na jedné straně velké francouzské okno. A zrovna ten den ráno ho domovník čistil. Conor si hrál s chůvou na schovávanou a běhal po pokoji. Pak se rozeběhl k oknu... Zřítil se 49 pater dolů. Dopadl na střechu sousedního čtyřpatrového domu. „Naposledy jsem Conora viděl v pohřebním ústavu,“ derou se Erikovi ještě dnes slzy do očí. Vypráví dál a hlas mu přeskakuje pláčem: „Ležel tam, celý pomlácený, s roztříštěnou hlavou… Můj malý chlapeček… Rozloučil jsem se s ním a poprosil ho za odpuštění, že jsem nebyl dobrý táta... Že jsem ho neochránil… Byl to andílek… Conore, moc, moc mi chybíš.“

Dám sem i klip a překlad této písně. (je velmi emotivní zvlášť, když si přečtete Claptonův příběh.)

Znal bys mé jméno,
kdybychom se setkali v nebi?
Bylo by to stejné,
kdybychom se setkali v nebi?
Musím být silný a přenést se přes to.
Protože vím, že já nepatřím,
sem do nebe.

Podržel bys mě za ruku,
kdybychom se setkali v nebi?
Pomohl bys mi vytrvat,
kdybychom se setkali v nebi?
Najdu svou cestu dnem i nocí.
Protože vím, že prostě nemůžu zůstat
tady v nebi.

Čas Tě může srazit,
Čas Tě může donutit pokleknout.
Čas může zlomit Tvé srdce,
udělat z Tebe prosebníka,
pouhého prosebníka.

(mezihra)

Za těmi dveřmi,
tam je mír, jsem si jist.
A vím, že tam nebudou žádné další...
Slzy v nebi

Znal bys mé jméno,
kdybychom se setkali v nebi?
Bylo by to stejné,
kdybychom se setkali v nebi?
Musím být silný a přenést se přes to.
Protože vím, že já nepatřím,
sem do nebe.